Rozdíl mezi levnými a kvalitními kuchyňskými linkami – 1.část

Níže přepis videa, takže podle své libosti zkoukněte video nebo si počtěte (doporučuji ale shlédnout video, neb jsou tam názorné ukázky)
……………………………………………………………………………………………………………………………
Dneska naváži na předchozí příspěvek o kuchyních a názorně vám ukáži základní rozdíly mezi levnými kuchyňskými linkami a těmi kvalitními.

Abychom věděli, na co se dívat, jak poznat kvalitní materiály a uměli si za naše peníze vybrat z daných možností to nejlepší. A hlavně, abychom nekupovali “levné”, ale v konečném důsledku drahé kuchyně.

A na závěr vám řeknu, co se mně osobně na kuchyních líbí, vyhovuje a co naopak nelíbí a vnímám jako obrovské mínus.

Jsem praktik i estet, takže tyto dvě hodnoty by podle mého názoru měly jít ideálně ruku v ruce.

Vaříte neradi? Zpozorněte!

Jestli vaříte neradi a kuchyni se vyhýbáte obloukem, tak taky zpozorněte. Dřív jsem to i já tak měla a vždycky říkala, že si najdu chlapa, který mi bude vařit. Teď je naopak kuchyň jedna z mých nejoblíbenějších místností.

Proč? Právě proto, že je pěkná, funkční, je radost v ní cokoliv dělat a hlavně po ukončení všech činností nejsem vyfluslá a zralá na relax.

Pojďme na to

Je toho hodně, tak pojďme na to. Toto video rozdělím do více částí, ať není extrémně dlouhé a vydržíte až do konce. Ukážeme si to na konkrétních příkladech…

Spoje kuchyňské pracovní desky

U levnějších variant se vkládají např. lišty (viz video). Není to úplná tragédie, ale určitě je hezčí mít pěknou pracovní plochu, kde spoje nejsou téměř vidět.

A tím rozhodně nemyslím lištu nedat vůbec a nechat tam mezeru, kterou vám budou do skříněk mezi nádobí padat drobky (viz video).

Co je dle mého názoru úplně škaredé a nepraktické je rozdělená pracovní deska podle jednotlivých skříněk. Tato levná varianta skříněk se prodává už takto, tzn. každá skříňka rovnou s pracovní deskou. Takže kolik skříněk, tolik řezů v pracovní desce. Podle mě je to hodně škaredé a hlavně nepraktické. Za mě NEBRAT.

Na dalším obrázku zase vidíme docela nesmyslně rozdělení i zad za pracovní deskou (to jsou ty 2 svislé čáry nad sporákem viz video). Zase je to vizuálně né úplně hezké. Určitě lepší variantou je nechat i záda vcelku bez předělů.

A když už se bavíme o těch zádech za pracovní deskou, tak si pojďme ukázat i napojení pracovní desky právě na ty záda. Takovéto šílené lišty (viz video) taky NEBRAT.

Před x lety to možná frčelo, ale dneska se už dělají jiné a mnohem hezčí a praktičtější varianty. A to nemluvím o tom, jak okraje časem zežloutnou.

Dneska takovým elegantním pěkným spojem může být např. tenká silikonová linka (viz video) popřípadě můžete vybírat i z tenkých nerezových lišt.

A úplně nejhezčími jsou pak plochy úplně beze spojů. Ty většinou docílíte umělým nebo přírodním kamenem. Ale pozor, i tady se vyrábějí určité maximální rozměry. Pokud se vejdete, máte bezespár. Pokud ne, zase můžete mít pěkný elegantní nenápadný spoj.

Umělý kámen můžete mít i v nejrůznějších odstínech, takže můžete ladit o sto šest. Tady to je už ale otázka ceny.

Kování

Pojďme se podívat na kování. Co to je kování? To jsou úchyty, panty, výsuvy, na kterých drží dvířka a umožnují jejich otevírání. Pojezdy, díky kterým můžeme vysouvat šuplíky.

Zase i tady máme různé kvality a různé ceny. Ty nejlevnější vám sice dvířka otevřou, ale jisté mouchy to má. Např. vám můžou padat dvířka a častým používáním se rychleji vychodit. Často vytvářejí i prapodivné zvuky a nemají tlumení. A nebo neotevírat dvířka do požadované výšky.

No, můžete to každou chvíli ladit šroubovákem a nebo si pořídit něco kvalitnějšího. Už i tady z obrázku (viz video) je vidět, že tento zdvyhovací mechanismus vypadá úplně jinak.

Korpusy

Dalším takovým rozdílem mohou být korpusy (=vnitřní konstrukce skříněk). Jednak jejich tlošťka a kvalita materiálů, ale i barevné zpracování.
Tady vidíme (viz video) základní bílé korpusy a tady vidíme např. v dekoru dřeva.

A ještě na skok zpět k pojezdům a výsuvům

Při držení a otevírání levných šuplíků, máte pocit, jak kdyby se vám měl v ruce za chvíli rozpadnou. Jsou takové “vyvyklané”. Pojezdy taky nic moc, nějak se otevírají a zavírají, ale často s doprovodem šílených zvuků, bez tlumení tzn. pozvolného dovírání.

Tady už vidíme (viz video), že nějaký pozvolný dojezd má, má kovovou konstrukci a šuplík už vypadá zajímavěji.

Tady (viz video) jsem zase natrefila na nějakou nedotaženou “fintičku”. Jak se můžeme dočíst (viz video), jedná se o “výsuvný mechanismus”. To je pěkný, ale pokud nemáme úchytku ani tipon na otevření, jak mám tento šuplík vysunout? 🙂 to je mi záhadou…

Ještě, že je tam ta cedulka (viz video). Ale co doma? Tam si určitě takovouto cedulku nenecháme… Tedy já ne 🙂

Tady (viz video) máme taky už zajímavější variantu bezúchytkových šuplíků, které už také mají docela slušné dovírání. To je mimochodem super na to, abyste si do šuplíku nezavřeli prsty a abyste s šuplíky nemuseli “třiskat” a dávat extra pozor na jejich zavírání.

Jediné, co by mně osobně nevyhovovalo je to, že prostřední šuplík (viz video) musíme otevírat z jeho spodní hrany, tzn. se hodně ohýbat při každém vstupu do tohoto šuplíku. Pro mě trošku nepraktické.

Tady mě zas pobavila cedulka “velkoobjemová zásuvka” (viz video). Chození šuplíku docela dobrý, ale představu o velkém objemu mám jinou 🙂
Navíc se šuplík otevírá i se soklíkem, což se mně osobně vzhledově nelíbí. Ale každý podle svého gusta.

A tady máme “skryté zásuvky” (viz video). To je dneska taky docela trend, ale podle mého názoru, pokud to není nezbytně nutné, tak bych se tomuto řešení raději vyhla.

Nevýhodou je, že pokud potřebujete do toho vnitřního šuplíku, tak otevíráte a zavíráte jeden výsuv navíc. Pokud to bude frekventovaný šuplík, tak vás to za chvílu začne štvát, že musíte dělat dvakrát tolik pohybu.

Asi jedinou výhodu tohoto provedení vidím ve vnějším estetickém vzhledu. Ale zase na úkor praktičnosti.

Tady vidíme (viz video) taky šuplík, který už má docela příjemný dojezd a patří k těm lepším variantám. A ty úplně nejvíc “vychytaný” je radost otvírat i zavírat a můžou mít i při otevření podsvětlení, abychom dovnitř lépe viděli.

A jak už jsem říkala, i různé vnitřní dekory a rozřazovače třebas z masivního dřeva. V takovýchto kuchyních už je radost něco tvořit.

To je pro dnešek vše. Vyhlížejte další video s pokračováním. Zase se budeme bavit o kuchyních a dalších rozdílech mezi levnými a kvalitními variantami.

Mějte se úzasně.

Vaše Jana

Komentáře
  • Marky
    Odpovědět

    Zajímají mě lišty v případě totálně křivých zdí starého domu (linka je z jedné strany až 2 cm od stěny) a tenká lišta, která by se mi jako hoodně líbila je mimo. Máme v kuchyni takovou tu jak říkáš nemoderní lištu, a i když ladí s “obkladem”, štve mě taky. Navíc se na konci zvedá a netěsní, právě kvůli křivosti stěn. Ale schová tu nerovnost a zvdálenost. Co poradíš? Zbourat barák nebo linku? 😀

    • Jana
      Odpovědět

      Marky, ano, ano, tyto lišty jsou dobré právě na schování velkých nerovností, když se řemeslníci moc nesnaží – je to pro ně taková nejrychlejší, nejjednodušší a nejlevnější varianta – hodit tam extra velkou lištu, která to schová.
      Pozor na to, ve starých barácích často bývají rovnější zdi než v těch nových (a to fakt nekecám :-)).

      V takovém případě, co popisuješ, nejde vložit jen tenkou elegantní lištu. Na to musí být příprava (stavební připravenost). V případě staré linky to asi nemá moc cenu řešit, ale v případě, že pořizujete novou nebo alespoň její větší repas, tam bych se už na to zaměřila a nenechala si toto udělat.

      Je potřeba řemeslníky hlídat, tzn. chodit s vodováhou a měřit, kontrolovat… Ve starším domě se samozřejmě dají i stěny upravit (ale trošku osekáním, dorovnáním včetně nové výmalby).

      Nějaké křivosti je schopen zachránit i šikovný truhlář, který vám udělá linku na míru. Ten umí menší křivosti opticky roznést tak, že si jich nevšimnete a všechno popasovat tak, aby pěkně sedlo a mohli jste mít krásné detaily, tenké linky a podobně.

      Samozřejmě, pokud do křivých prostor umístíte už předem sériově vyrobené pravoúhlé korpusy, tak vám křivosti zdí pěkně vylezou.

      Pokud lepíte jako “záda” obkladový panel, také je možné jej drobně vychýlit a nerovnosti trochu opticky “srovnat”. Je to všechno o šikovných rukách.

      Bohužel tento problém, co popisuješ se neobjevuje jen ve starých domech, ale často právě i v novostavbách. Přesně podle těchto detailů poznáte, jak KVALITNĚ je novostavba postavená 🙂

  • Marky
    Odpovědět

    Jo, zapomněla jsem napsat poděkování za tohle velmi podnětné video, za chvíli se mi bude velmi hodit, díky moc Jani 🙂